Italské Dolomity
Dolomity jsou součástí Východních Alp a zároveň jsou jedním z hlavních horských masivů Italských Alp. Rozkládají se v severní části Itálie, na východ od Bolzanské kotliny. Z geografického hlediska se italské Alpy vztahují na pohraniční oblasti 3 italských provincií a to Jižní Tyroslko, provincie Belluno a Trentina. V současné době jsou Dolomity v dědictví UNESCO.

Pohoří nemá jednolitý hřeben, ale skládá se z mnoha menších, často velmi různých horských skupin. Na území italských Dolomit jsou všechny typy horské krajiny od horských luk až po skalní masivy s ledovci. Pohoří bylo pojmenované podle francouzského geologa Dieudonného Dolomieua (1750 až 1801).

Plocha dolomit je 4 750 km² a území Dolomit rámují řeky Isarco, Adige, Brenta, Piava a Rienz. Vrcholy Dolomit jsou tvořeny z dolomitské horniny, která spočívá na podloží z krystalických břidlic a křemencových porfyrů.
V době první světové války se v Dolomitech odehrávaly nesmírně tvrdé boje. Byly to boje například o Sextenské Dolomity a Marmoladu. Na mnoha místech v horách lze ještě dnes spatřit zbytky opevnění, vojenské chodby a tunely.

Pro svou odlišnou stavbu, vegetaci a charakter dělíme Dolomity na dvě základní skupiny. Východní a Západní Dolomity, které jsou od sebe odděleny spojnicí Val Badia - Campolongo - údolí Cordevole (Agordino). V masivu se nachází více jak 40 malých ledovců. Jediným opravdovým ledovec je Ghiacciao del Marmolada na nejvyšší hoře Dolomit.

Největší řekou, odvodňující severní a západní část Dolomit je Adige. Druhou největší řekou, která odvodňuje horstvo na východě, je Piava. Všechny tyto řeky ústí do Jaderského moře poblíž Benátek.
Na jezera jsou Dolomity poměrně bohaté. Mezi nejvýznamnější patří Lago di Misurina, Lago di Braies nebo Toblacher See.

Skalnaté vrcholy Dolomitů se vyznačují zelenými loukami a lesy rostoucích na jejich úpatích. V Dolomitech roste více jak 1500 různých druhů rostlin, převládají zde rozsáhlé druhově rozmanité lesy, na alpinských loukách roste nespočet horských květin. V nejvyšších nadmořských výškách se objevují pinie a mechy, o něco níže můžeme pozorovat borovici kleč. V pásmu lesů se daří červeným a skotským jedlím, modřínům, borovicím. Listnaté lesy jsou tvořeny porosty buků, bříz, vrb, cedru a olše šedé. Méně se zde vyskytují také dub, habr, javor a jasan. Na jaře je zde vidět exploze barev z padesáti různých druhů orchidejí a tisíců květin na vysokých alpských pastvinách. V Dolomitech roste mnoho endemických druhů, léčivých rostlin i hub. Tuto rozmanitost zapříčinilo také skalní vápencové podloží.